Veterinární správa posiluje ochranu chovů prasat před africkým morem

Kvůli nákazové situaci a rozšiřování afrického moru prasat vyhlašuje Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy ČR tzv. program časného varování a surveillance afrického moru prasat.
Z důvodu výskytu afrického moru prasat (AMP) u divokých prasat v Polsku je s okamžitou platností zaveden Program časného varování a surveillance afrického moru prasat.
Cílem tohoto programu je v současné době garance nákazového statusu s cílem udržení možnosti exportu jak živých prasat, tak i živočišných produktů z České republiky. Dalším důvodem je ochrana chovů prasat před zavlečením této nákazy.
Hlavní součástí tohoto programu je cílená pasivní surveillance v populaci volně žijících divokých prasat a v chovech domácích prasat, která by měla umožnit poskytnutí těchto garancí. Kromě zavedení tohoto vyšetřování a sledování nákazové situace je nutné informovat chovatele, veterinární lékaře, myslivecká sdružení, odbornou i laickou veřejnost tak, aby každé podezření bylo neprodleně hlášeno na KVS. V současnosti máme možnost provést základní diagnostiku v řádech hodin, nicméně pokud nezískáme včas informaci o případných podezřeních, může dojít k nekontrolovatelnému rozšíření nákazy. Účinnost zdolávacích opatření je nepřímo úměrná času, který uplyne mezi vzplanutím nákazy a přijetím opatření. Čím větší časová prodleva, tím menší účinnost a vyšší ztráty.
V současné době provádí vyšetření na AMP pouze SVÚ Jihlava. V budoucnosti předpokládáme rozšíření na SVÚ Praha a Olomouc. O této skutečnosti budete informováni dopisem.
V případě zvýšených úhynů a vyslovení podezření je nutno před odesláním vzorků kontaktovat laboratoř a dohodnou s ní přednostní a urychlené vyšetření vzorků. Vzorky jsou v těchto případech vždy transportovány poslem.
Všem KVS a MěVS Praha,
MZe Praha, všem SVÚ,
KVL, VÚ Hlučín
2
Surveillance – volně žijící divoká prasata
Vyšetřují se uhynulá zvířata, nebo zvířata podezřelá z nákazy, případně divoká prasata uhynulá při dopravních nehodách. Jedná se o zvířata, která budou vyšetřena i na klasický mor prasat (KMP) dle kódu EpI 150. U těchto nalezených uhynulých prasat je možno vyplatit nálezné dle kapitoly VI. Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2014.
Vzorky na vyšetření odebírá vždy úřední veterinární lékař, který rovněž vyplňuje objednávku laboratorního vyšetření č. 2 a zajistí vyšetření v SVÚ. Na objednávce musí být vyplněno jméno a kontakt na nálezce, místo nálezu (katastrální území) a kód vyšetření.
Odebírané vzorky jsou u divokých prasat vzorky sleziny, jater, plic, ledvin, gastrohepatických, submandibulárních mízních uzlin a tonzil. V případě pokročilého rozkladu nalezeného uhynulého kusu je možné odebrat také dlouhou kost nebo hrudní kost. Pokud to je možné lze zaslat i nesrážlivou krev.
Metoda vyšetření je virologické vyšetření na průkaz původce metodou PCR. Výsledky vyšetření na africký mor prasat evidují KVS v IS SVS v modulu zdraví zvířat, a to pod kódem EpI400 - Divoká prasata - Africký mor prasat - virologické vyšetření – uhynulých. U každého vyšetření musí být vložen i katastr nálezu.
V případě hromadného úhynu volně žijících prasat, se vkládá do modulu Evidence nákaz a mimořádných událostí případ podezření z nákazy a případ se prováže s modulem kontroly zdraví.
Surveillance – domácí prasata
U domácích prasat se budou vyšetřovat všechny případy zvýšených úhynů prasat s nejasnou etiologií, u které nelze vyloučit AMP (akutní hromadné horečnaté onemocnění postihující všechny věkové kategorie, krváceniny v podkoží, krváceniny ve splanchnické oblasti, krváceniny v mízních uzlinách, zvětšená křehká slezina, asymptomatické hromadné úhyny) a rovněž mnohočetná zmetání prasnic. Rovněž budou vyšetřeny všechny zvýšené úhyny pří přepravě, na jatkách a případně budou došetřeny všechny suspektní nálezy na jatkách.
Vzorky na vyšetření odebírá vždy úřední veterinární lékař, který rovněž vyplňuje objednávku laboratorního vyšetření č. 2 a zajistí vyšetření v SVÚ. Při stanovení počtu odebíraných vzorků se postupuje dle pohotovostního plánu a přednostně se vzorky odebírají od zvířat s klinickými příznaky, či uhynulými, nebo u abortujících prasnic.
Jako vzorek se na AMP odebírá nesrážlivá krev, protože vyšetřovací metodou je virologické vyšetření PCR na průkaz původce. Pro případnou diferenciální diagnostiku bude nutné odebrat i vzorek na sérologické vyšetření, proto je vhodné odebrat vzorek srážlivé i nesrážlivé krve. Při hromadných úhynech a v indikovaných případech lze odebrat i vzorky sleziny, jater, plic, ledvin, gastrohepatických, submandibulárních mízních uzlin a tonzil.
3
Všechny případy, u kterých bude rozhodnuto o odběru vzorků na AMP, budou evidovány v IS SVS v modulu nákaz jako podezření na AMP a vyšetření bude evidováno pod kódem EpI410 – Domácí prasata – Africký mor prasat – virologické vyšetření – aborty, úhyny.
Z hlediska preventivních opatření je nutné se zaměřit na problematiku dodržování zásad biologické bezpečnosti chovů, dodržování postupů desinfekce u vozidel přepravujících zvířata a na kontrolu zásilek, které by mohly pocházet z rizikových oblastí.
ÚVS SVS podala Evropské komisi žádost o spolufinancování nákladů vynaložených ve spojení s výše uvedeným vyšetřováním na AMP. Do žádosti byl dán předpoklad vyšetření 500 ks nalezených uhynulých prasat divokých a dalších 500 ks vyšetřených domácích prasat, při zvýšeném výskytu zmetání a hromadných úhynech do konce roku 2014.
V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi Vás žádám o informování chovatelské, myslivecké, ale i laické veřejnosti a o plnění úkolů tak, aby byl tento program maximálně efektivní.

Doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D.
ústřední ředitel Státní veterinární správy